Akcenta top

ČNB sazby v srpnu nezvýšila a kosmetické zvýšení sazeb by stejně nic neřešilo

ČNB sazby v srpnu nezvýšila a kosmetické zvýšení sazeb by stejně nic neřešilo
Miroslav Novák
Miroslav Novák

08.08.2022

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v novém složení v čele s A. Michlem zasedala již v minulém týdnu a bylo k tomu již napsáno mnohé. Přesto podle mě neuškodí s chladnou hlavou zasedání zanalyzovat a vyvodit závěry směrem do nadcházejících měsíců. ČNB v souladu s předpoklady úrokové sazby ponechala beze změny (hlavní sazba na 7 %), stejně jako informaci, že bude bránit devizovými intervencemi korunu. Zde tedy k žádnému překvapení nedošlo, ačkoliv část finančního trhu očekávala, že by ČNB sazby přeci jen mohla sazby mírně zvýšit.

Překvapení je podle mě nutné hledat v nové makroekonomické prognóze. Navzdory téměř dvacetiprocentní inflaci, které bude dosaženo v nadcházejících měsících, totiž nová prognóza v základním scénáři ukazuje, že již nebude potřeba dále zvyšovat úrokové sazby, aby se spotřebitelská inflace v první polovině roku 2024 vrátila zpět na 2 % inflační cíl. Podpůrná argumentační linie dává smysl. ČNB totiž v příštím roce očekává výrazné zvolnění nákladových inflačních tlaků, které jsou zohledněny ve vývoji cen průmyslových a zemědělských výrobců. A faktem je, že kulminaci části nákladové inflace lze zřetelně vidět již nyní, např. v cenách průmyslových kovů. Poptávková inflace podle ČNB bude odeznívat v souladu s tím, jak domácnosti kvůli propadu reálných příjmů a vysoké inflaci citlivých položek spotřebního koše budou šetřit. V souhrnu inflaci ochladí nadcházející mělká recese české ekonomiky. Samozřejmě, že základní scénář je zatížen řadou rizik ať již proinflačních nebo protiinflačních.

To hlavní překvapení je však podle mě koncentrováno do srovnání základního scénáře nové prognózy s prodlouženým horizontem měnové politiky (18 – 24 měsíců) oproti tzv. alternativním scénářům se zvýšením inflačních očekávání a se standardním měnověpolitickým horizontem (12 – 18 měsíců). V obou případech totiž tyto alternativní scénáře ukazují potřebu zvýšit hlavní úrokovou sazbu ČNB až nad 10 %, což by však mělo podle ČNB naprosto minimální dopad do trajektorie inflace (viz. grafy CPI inflation a srovnání modré a červené křivky). Pokud má v tomto případě ČNB pravdu, tak by to znamenalo, že se ČNB s aktuálním nastavením sazeb dostala na hranici účinnosti měnové politiky prostřednictvím úrokového kanálu. Samozřejmě stále je nutné brát v potaz to, že se jedná jen o modelovou situaci a realita se od modelu může méně, více či úplně lišit.

A tím se dostávám k tomu, zda ještě ČNB nakonec bude či nebude dotlačena ke zvýšení sazeb v září či ve 4. čtvrtletí letošního roku. I v případě, že by se začala částečně realizovat tzv. mzdově-inflační spirála a dále rostla inflační očekávání domácích ekonomických subjektů, tak by pravděpodobně bankovní rada k žádnému razantnímu zvýšení sazeb nesáhla a přiznejme si, že zvýšení sazeb o čtvrtinu či polovinu procentního bodu by stejně nic neřešilo.
Chcete se dozvědět více o našich službách?
AKCENTA CZ
největší platební instituce
ve střední Evropě
Chci se stát klientem
46.000
klientů
20
více než
let zkušeností