Akcenta top

Ještě jednou pár slov k polské centrální bance

Ještě jednou pár slov k polské centrální bance
Miroslav Novák
Miroslav Novák

19. 01. 2021

V rámci transparentnosti měnové politiky by bylo určitě vhodnější oficiálně zavést kurzovou hladinu, pod kterou si RPP nepřeje, aby zlotý posílil. Takto explicitnímu vymezení se však RPP může po zkušenostech ze Švýcarska a z Česka bránit. V každém případě je minimálně pro první polovinu letošního roku nutné počítat spíše s tím, že zlotý vůči euru výrazně a na delší dobu pod hladinu 4,50 neposílí.

Ve druhé polovině ledna je ohledně vývoje měnové politiky v Polsku minimálně do března o trochu jasněji. Lednové zasedání polských centrálních bankéřů RPP (Rada Polityki Pieniężnej – ekvivalent bankovní rady ČNB) totiž žádné zásadnější změny v nastavení měnověpolitických parametrů nepřineslo. Hlavní úroková sazba byla ponechána na úrovni 0,1 % a diskontní sazba na 0 %.

V závěru loňského roku přitom část polských centrálních bankéřů snížení sazeb na lednovém zasedání nevyloučila. Bez detailních informací, záznam k lednovému zasedání bude zveřejněn až v únoru, lze říci, že někteří centrální bankéři vyčkávají na novou makroekonomickou prognózu, která bude zveřejněna v březnu. V březnu bude zároveň i o něco jasněji v tom, jaké velké hospodářské škody napáchaly zimní uzavírky (kvůli Covidu19) v polské ekonomice.

V samotném prohlášení k lednovému zasedání RPP se opět objevila věta, že silnější kurz zlotého může zpomalit hospodářské oživení a nově RPP zmínila, že si v případě potřeby vyhrazuje právo intervenovat. Intervence lze podle mě očekávat tehdy, pokud zlotý posílí vůči euru pod hladinu 4,50 a níže. Otázkou je, jak se k intervencím RPP postaví finanční trh. Lze předpokládat, že trh bude během 1. čtvrtletí chtít hladinu 4,50 pořádně otestovat a zjistit, jak moc to RPP s intervencemi myslí vážně. RPP má přitom de facto neomezené možnosti intervenovat na oslabení zlotého.

Aby vše nebylo tak jednoznačné, tak šéf RPP A. Glapiński s intervencemi docela mlží. Na jedné straně totiž prohlásil, že RPP nemá žádný konkrétní kurz zlotého, který by hlídala. Na straně druhé ale opět dodal, že pokud bude třeba, tak je RPP připravena intervenovat. A aby vše ještě více zamotal, tak doplnil že RPP ani nepřipustí, aby zlotý výrazněji oslabil. Pokud jde o záporné úrokové sazby, tak je jasné, že k nim v Polsku nikdy nebylo blíže než nyní. Zároveň je však zavedení záporných sazeb podmíněno radikálním zhoršením výhledu hospodářského oživení v Polsku. Takže v tomto směru opravdu nezbývá než si počkat na březen.

V rámci transparentnosti měnové politiky by bylo určitě vhodnější oficiálně zavést kurzovou hladinu, pod kterou si RPP nepřeje, aby zlotý posílil. Takto explicitnímu vymezení se však RPP může po zkušenostech ze Švýcarska a z Česka bránit. V každém případě je minimálně pro první polovinu letošního roku nutné počítat spíše s tím, že zlotý výrazně a na delší dobu pod hladinu 4,50 neposílí. A to sebou samozřejmě nese konsekvence i pro vývoj české koruny k polskému zlotému, kde se zvyšují šance na další postupné posilování české měny směrem k hladině 5,50 CZK/PLN (nejsilnější hodnoty koruny od září 2011).

Chcete se dozvědět více o našich službách?
Napište nám
+420 498 777 770
AKCENTA CZ
největší platební instituce
ve střední Evropě
Chci se stát klientem
42.000
klientů
20
více než
let zkušeností
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním souborů cookies. Více o ochraně osobních údajů a cookies.