Akcenta top

Konec extrémně uvolněné měnové politiky v USA se blíží

Konec extrémně uvolněné měnové politiky v USA se blíží
Miroslav Novák
Miroslav Novák

19.08.2021

Pozornost finančních trhů je vždy v závěru srpna upřena směrem do Jackson Hole, kde se od roku 1982 koná tradiční konference centrálních bankéřů a ani tento rok nebude výjimkou. Letošní konference se uskuteční v termínu od 26. do 28. srpna, když klíčovou událostí bude projev šéfa americké centrální banky (Fed) J. Powella.

Pohled na dosavadní výkon americké ekonomiky v letošním roce hovoří jasně. Ekonomika USA se ve 2. čtvrtletí již vrátila na úroveň výstupu z před začátku pandemie, k čemuž významně pomohla silně expanzivní hospodářská politika. Zároveň došlo k výraznému zrychlení spotřebitelské inflace nad 5 %, když se meziroční růst pohybuje nejvýše od roku 2008. Růst inflace v jádrové složce je dokonce nejvyšší od začátku 90. let. Fed sice zdůrazňuje přechodnost současných inflačních tlaků, ale pravděpodobnost, že se inflace bude nacházet výrazněji nad 2 % inflačním cílem Fedu i po větší část příštího roku je vysoká. V posledních měsících dochází i k evidentnímu zlepšování situace na pracovním trhu. Na základě zmíněných proměnných lze říci, že čas na to, aby Fed začal utahovat měnovou politiku, nadešel. A otázkou spíše je, zda se Fed se zahájením normalizace měnové politiky neopozdil.

Blížící se konference v Jackson Hole přitom J. Powellovi nabízí vhodnou příležitost, jak oznámit změny v nastavení měnové politiky. Pohled do nedávné historie ukazuje, že centrální bankéři možnost signalizovat blížící se změny využívaly poměrně často. V roce 2019 sám J. Powell naznačil, že je Fed kvůli narůstajícím rizikům v zahraničním obchodě připraven snížit úrokové sazby k čemuž následně skutečně došlo. V roce 2014 tehdejší prezident Evropské centrální banky M. Draghi naznačil potřebu zahájit nákup vládních dluhopisů zemí eurozóny. A pokud půjdeme ještě dál, tak v roce 2012 B. Bernanke například signalizoval spuštění třetího kola kvantitativního uvolňování.

Pravděpodobnost toho, že J. Powell v příštím týdnu oznámí, že je potřeba začít normalizovat měnovou politiku, je tak poměrně vysoká. Pokud se zároveň podíváme na záznam z červencového zasedání Fedu a na rozhovory s americkými centrálními bankéři v posledních týdnech, tak se zahájení tzv. taperingu (snižování měsíčního objemu nakupovaných cenných papírů) jednoznačně blíží. Reálně by k omezování nákupů cenných papírů (QE) ze současného objemu 120 mld. dolarů měsíčně mělo dojít ve 4. čtvrtletí. Výsledně není ani tak důležité, zda snižování QE začne v říjnu či v listopadu, ale především to, jak rychle bude redukce QE probíhat.

Například podle důležitého člena Fedu J. Bullarda by bylo potřeba QE ideálně zcela ukončit již do konce 1. čtvrtletí příštího roku. To podle mě není úplně nejpravděpodobnější scénář, ale pokud by Fed reálně ukončil QE v polovině příštího roku a na přelom let 2022 a 2023 signalizoval první zvýšení úrokových sazeb, tak by se pozice na finančních trzích začaly v nadcházejících měsících významně přeskupovat. Americký dolar by dostal důležitý impuls k posílení, výnosy amerických dluhopisů se vydaly směrem nahoru a došlo by pravděpodobně i k oslabení aktuálně velmi silného býčího trhu na amerických akciových trzích.

Chcete se dozvědět více o našich službách?
Napište nám
+420 498 777 770
AKCENTA CZ
největší platební instituce
ve střední Evropě
Chci se stát klientem
42.000
klientů
20
více než
let zkušeností
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním a používáním souborů cookies. Více o ochraně osobních údajů a cookies.