English
Deutsch
Slovenčina
Français
Polski
Magyar
Română
Pozitiva ve statistice za 1. čtvrtletí nelze hledat ani tak ve „zkresleném“ růstu průměrné mzdy, ale v růstu zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců totiž meziročně vzrostl o 0,1 % (4,6 tis.). To je sice jen velmi mírný nárůst, který však svědčí o stabilizaci situace na pracovním trhu a optimistických vyhlídkách na další čtvrtletí.
Statistiku průměrné mzdy z 1. čtvrtletí letošního roku je těžké hodnotit, protože byla ovlivněna nízkou srovnávací základnou z 1. čtvrtletí 2013. Tehdy došlo k přesunu výplaty odměn vedoucích pracovníků do posledního čtvrtletí roku 2012 a tím pádem došlo ke zkreslení, které se promítlo i do právě zveřejněných čísel. Krásným příkladem jsou skoky průměrné mzdy v peněžnictví a v pojišťovnictví, kde v 1. čtvrtletí 2014 mzda vzrostla meziročně o 10,0 %, zatímco v předchozím čtvrtletí o 18,0 % poklesla.
Souhrnná průměrná hrubá měsíční nominální mzda v 1. čtvrtletí letošního roku činila 24 806 korun, což je meziroční nárůst o 3,3 % (793 korun). Vzhledem k velmi nízké inflaci na začátku letošního roku došlo k reálnému růstu průměrné mzdy o 3,1 %. Mediánová měsíční mzda činila 20 674 korun.
Nejvíce se i nadále průměrně vydělává v peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou měsíční mzdou 52 340 korun. Zde je však nutné zdůraznit široké mzdové rozpětí. V pořadí druhá nejvyšší průměrná mzda je v informačních a komunikačních činnostech (48 188 korun) následovaná výrobou a rozvodem elektřiny, plynu a tepla (43 265 korun). Naopak nejnižší mzdy mají tradičně zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (13 602 korun) a v administrativě (16 606 korun).
Pozitiva ve statistice za 1. čtvrtletí nelze hledat ani tak ve „zkresleném“ růstu průměrné mzdy, ale v růstu zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců totiž meziročně vzrostl o 0,1 % (4,6 tis.). To je sice jen velmi mírný nárůst, který však svědčí o stabilizaci situace na pracovním trhu a optimistických vyhlídkách na další čtvrtletí. Prim v náboru nových zaměstnanců hraje zpracovatelský průmysl s meziročním nárůstem o 8,3 tis. Naopak ve stavebnictví se v meziročním srovnání počet zaměstnanců dále snížil o 12,9 tis.
