Výhled na další měsíce letošního roku zůstává pro průmysl vesměs příznivý, přesto není obloha zcela bez mraků. Oblačnost přichází ze západu, a to nejen z eurozóny jako celku, ale i od největší evropské ekonomiky - Německa.
Květnová data z průmyslu skončila mírně za očekáváním, když meziroční růst produkce byl nejslabší od loňského srpna. V květnu průmyslová produkce ve srovnání s předchozím měsícem poklesla o 1,5 % a ve srovnání s květnem loňského roku vzrostla jen o 2,5 %. Po očištění o nestejný počet pracovních dnů byl meziroční růst produkce 5,0 %.
Tahounem průmyslu a klíčovým přispívatelem růstu zůstalo v květnu odvětví výroby motorových vozidel s meziročním zvýšením o 11,9 %. Dařilo se i výrobě plastů (růst 10,9 %) a výrobě počítačů a elektroniky (17,1 %). Naopak po kladném dubnu se do červených čísel (meziroční pokles produkce) vrátilo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla.
Nejslabší v tomto roce byl růst průmyslových zakázek s 8,7 %. Zatímco zakázky ze zahraničí rostly slušným meziročním tempem o 14,5 %, tak domácí o 1,4 % poklesly. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že s růstem průmyslové produkce pomalu, ale jistě dochází i k růstu zaměstnanosti a průměrné mzdy.
Výhled na další měsíce letošního roku zůstává pro průmysl vesměs příznivý, přesto není obloha zcela bez mraků. Oblačnost přichází ze západu, a to nejen z eurozóny jako celku, ale i od největší evropské ekonomiky - Německa. To je hlavní důvod, proč jsem pro letošní rok mírně snížil odhad na růst průmyslové produkce v letošním roce na 6 – 8 %.