Zasedání bankovní rady ČNB (31.7.2014)

Dopad listopadové intervence se ve druhé polovině letošního roku vyčerpá a výsledkem tak bude skutečnost, že domácí ekonomika bude potřebovat další uvolnění měnové politiky. ČNB však nesáhne po nové intervenční hladině a la listopad 2013, ale bude operovat v aktuálním režimu s hladinou 27 CZK/EUR jako maximální možnou úrovní. ČNB však slovními intervencemi může korunu oslabit k hladině 28 CZK/EUR a výše. Kurzový závazek přitom ČNB nemusí měnit a postačí, když z komunikace vypustí, že bude udržovat korunu v blízkosti hladiny 27 CZK/EUR, ale že bude tuto hladinu pouze bránit.

Již tradiční první věta na úvod – bankovní rada ČNB s úrokovými sazbami ani na pátém zasedání v letošním roce hýbat nebude. To konkrétně znamená, že diskontní a dvoutýdenní repo sazba zůstane na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Jakákoliv změna úrokových sazeb je prozatím v nedohlednu. Snižovat není kam a zvyšování se rozhodně obávat nemusíme. Jako nejbližší možný termín růstu úrokových sazeb vidím až rok 2016.

V platnosti samozřejmě zůstane i závazek ČNB držet kurz koruny vůči euru na slabší straně hladiny 27 CZK/EUR. Na předchozím červnovém zasedání zřetelně zaznělo, že závazek držet korunu nad „27“ bude prodloužen do 2. čtvrtletí roku 2015. Původně centrální bankéři hovořili o počátku roku 2015. Vzhledem k vývoji spotřebitelské inflace doma i v eurozóně je tato reakce ČNB naprosto pochopitelná.

Co tedy můžeme očekávat od červencového zasedání? Přinese něco opravdu překvapivého, něco s čím se nepočítá? Myslím, že ne. K dispozici sice bude nová makroekonomická prognóza, avšak oproti té předchozí by k žádným výraznějším změnám dojít nemělo. Pravděpodobně bude zohledněn pomalejší návrat inflace k inflačnímu cíli a naopak bude zvýšena prognóza domácího hospodářského růstu.

Po zveřejnění červnové inflace se objevila řada hlasů hovořící o tom, že ČNB přehodnotí aktuální intervenční závazek a korunu dále oslabí. Tato možnost se sice v horizontu nadcházejících dvanácti měsíců vyloučit nedá, avšak momentálně tuto variantu nevidím jako příliš pravděpodobnou. Centrální bankéři totiž jasně avizovali, že půjdou spíše cestou prodloužení intervenčního závazku hlouběji do roku 2015.

Pokud bych měl za sebe načrtnout nejpravděpodobnější scénář vývoje měnověpolitických zasedání ve druhé polovině letošního roku, vypadal by zhruba následovně. Tempo růstu inflace se bude i nadále nacházet pod prognózu ČNB, k čemuž budou dopomáhat domácí i zahraniční faktory. Předpokládám, že růst mezd bude i nadále slabý a situace na pracovním trhu se bude zlepšovat pomaleji, než se v současnosti očekává. Růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí letošního roku byl podle mě pouhým výstřelkem. Rovněž firemní investice nebudou tak silné jaké jsou aktuální předpoklady. Inflační talky z domácí ekonomiky tak zůstanou i nadále značně utlumené. Rovněž z eurozóny budou přicházet spíše protiinflační data, a to navzdory uvolněné měnové politice ECB. Dopad listopadové intervence se ve druhé polovině letošního roku vyčerpá a výsledkem tak bude skutečnost, že domácí ekonomika bude potřebovat další uvolnění měnové politiky. ČNB však nesáhne po nové intervenční hladině a la listopad 2013, ale bude operovat v aktuálním režimu s hladinou 27 CZK/EUR jako maximální možnou úrovní. ČNB však slovními intervencemi může korunu oslabit dále k hladině 28 CZK/EUR a výše. Kurzový závazek přitom ČNB nemusí měnit a postačí, když z komunikace vypustí, že bude udržovat korunu v blízkosti hladiny 27 CZK/EUR, ale že bude tuto hladinu pouze bránit.

K opuštění kurzového závazku podle mě nedojde dříve než na sklonku roku 2015 a k návratu ke standardní měnové politice, tj. ovlivňování ekonomiky jen pomocí úrokových sazeb, nedojde dříve než v roce 2016.